Nové knihy

Přihlášení do čtenářského konta:


Výpůjční doba:

Den Výpůjční doba
pondělí 8:00 – 10:45
12:00 – 19:00
úterý 8:00 – 10:45
13:00 – 18:00
středa 8:00 – 10:45
13:00 – 17:00
čtvrtek 8:00 – 10:45
13:00 – 17:00
pátek 15:00 – 18:00
TOPlist

Historie půjčování knih v Žamberku

Pravděpodobně nejstarší knihovnu v Žamberku měla fara, sloužila však především potřebám duchovních. Veřejnosti přístupná nebyla ani knihovna žamberského zámku, která se postupně rozrůstala a v roce 1940 obsahovala několik tisíc odborných i zábavných svazků v několika jazycích a také mnoho vzácných tisků v uměleckých vazbách.

První knihovnu, sice soukromou, ale určenou pro potřeby veřejnosti, provozoval knihař Josef Chramosta, v jehož majetku bylo asi tisíc knih, které za malý poplatek půjčoval zájemcům.

Důležitým krokem vpřed bylo ustavení kroužku přátel četby a založení spolku Čtenářská beseda v roce 1880. Spolek nakupoval zprvu časopisy a později také knihy a zapůjčoval je spoluobčanům. Svoje působiště Čtenářská beseda několikrát změnila – do roku 1889 měla své místnosti v hotelu Modrá hvězda, poté do roku 1897 v domě Milenka na náměstí a nakonec zakotvila v místní sokolovně.

V roce 1898 fungovala již také knihovna dámského odboru Národní jednoty severočeské, která ze svého fondu čítajícího 280 knih půjčovala i nečlenům. Čtenářská beseda v roce 1904 ukončila svoji činnost a knihy předala tělocvičné jednotě Sokol, která tehdy rovněž měla svoji knihovnu. V té době došlo k velkému nárůstu počtu knih, knihovna dostala i svoji čítárnu a byla otevřena členům TJ Sokol každou neděli a svátek.

Významným mezníkem byl rok 1916, kdy se po dohodě TJ Sokol, Národní jednoty severočeské a Vzdělávacího spolku Havlíček spojily jejich knihovny v jednu – poprvé určenou široké veřejnosti. Nová Husova knihovna měla sídlo v Zámecké ulici čp. 177, kde byla již obecní kancelář a síň zastupitelstva. Vlastnila v té době dva tisíce svazků, postupně se knižní fondy dále rozrůstaly a výrazně stoupal počet čtenářů.

Knihovníkem, který měl významnou zásluhu na rozvoji čtenářství v Žamberku, byl pan Jiří Mazura, který se po mnoho let věnoval vedení Husovy knihovny jako svému poslání a ušlechtilé zábavě.

V roce 1918 byl uzákoněn požadavek, aby knihovníci absolvovali státní zkoušku, jejímž složením získali i žamberští knihovníci osvědčení o knihovnické způsobilosti. Přesto ještě mnoho let trvalo, než se z dobrovolníků stávají placení profesionální knihovníci.

Dům čp. 177 na rohu náměstí, kde knihovna po mnoho let sídlila, byl v sedmdesátých letech navržen k demolici a proto se oddělení pro dospělé v létě roku 1971 přemístilo do Nádražní ulice naproti poště. Dětské oddělení v té době již několik let sídlilo v Nádražní ulici 114, na okraji tehdejšího Bublova náměstí.

Půjčovna pro dospělé byla stísněná, mnoho knih proto muselo být uloženo ve skladišti. Nové prostory získala knihovna až v roce 1981, kdy se oddělení pro dospělé opět stěhovalo, tentokrát do budovy tělocvičny gymnázia v Komenského ulici. Dětské oddělení následně obsadilo uvolněné prostory po půjčovně pro dospělé.

Avšak již počátkem devadesátých let začalo gymnázium uplatňovat svůj nárok na prostory, ve kterých se dosud knihovna nacházela. Bylo nutné opět vyřešit, kde knihovně zabezpečit vhodné sídlo. Proto po uvolnění prostor bývalé živnostenské školy v Nádražní ulici bylo rozhodnuto přebudovat část budovy pro potřeby městské knihovny. Náročná rekonstrukce započala v roce 2000 a stála více jak 9 mil. Kč.

Nové prostory knihovny byly slavnostně zpřístupněny 1. 6. 2001. Nachází se zde oddělení pro dospělé i dětské čtenáře a čítárna vybavená internetem pro veřejnost a sloužící současně jako prostor pro pořádání přednášek a besed.

Od samého počátku se staly knihovnické služby nezbytnou součástí veřejného života města. Základní úloha knihovny – zpřístupňovat knihovní dokumenty, podávat informace, přinášet vzdělání i zábavu, podílet se na předávání kulturních hodnot – ta se během let nezměnila, konkrétní práce dnešních knihovníků je však od minulosti v mnohém odlišná – především rozvoj komunikačních technologií mění tradiční postupy i služby tak, aby reagovaly na měnící se požadavky uživatel knihovny.

Činnost knihovny zůstává však i nadále veřejnou službou s cílem být jedním z důležitých středisek kulturního a společenského života města.


Doporučujeme: